Naše cesty se spojily v roce 2015 na Buchově. Na samotě, daleko od domova. Tam, kde se před námi znovu otevřela cesta transformace. Tentokrát v ročním výcviku Barbory Zemanové (Nádvorníkové) pod názvem „Návrat Bohyně“. Tři ženy z Olomouckého kraje. Tři rozdílné osobnosti. Tři duše, odhodlané pokračovat v odkazech Bohyně a hodnotách, které přesahují naši osobní důležitost.

V životě následujeme a baví nás:

  1. Rozšiřování definice pojmu „žena“.
  2. Úcta k ženství ve všech žitých podobách.
  3. Rozvoj potenciálu a sebevědomí žen v harmonii s mužským principem.
  4. Podpora spolupráce a síťování žen.
  5. Ukazovat, že život se dá žít hezky a smysluplně.
  6. Vidět v druhých lidech to nejlepší.
  7. Otevírání tabuizovaných témat.
  8. Respekt k přírodě.
  9. Respekt k odlišnosti.
  10. Respekt k sobě.

V souladu s těmito body tvoříme společně program centra 3Bohyně. Zde vytváříme bezpečný prostor k růstu a pochopení ženství v nás. Ve své obyčejnosti a všednosti, stejně jako jedinečnosti. Děláme to s láskou, nejlépe jak umíme. 3Bohyně

Radka

Kreativní duše, která si postupně zvyká na rozsah svých zájmů a aktivit. Má mnoho rolí, které miluje a naplno žije. Tím nás motivuje a nenechává ustrnout v mrtvém bodě. Svým otevřeným srdcem a myšlením se nebojí zkoumat neprobádané cesty. Vidí talent a potenciál v každém člověku, především pak v ženách. Za nejdůležitější považuje podporu zdravého sebevědomí žen, v harmonii s jejich individuální jedinečností a všepřítomným mužským principem. Vidí potenciál i tam, kde jiní vidí pouze tmu. Je naší hybnou silou, protože je sama synonymem změny.

Hana

Vytváří oporu při zhmotňování našich nápadů a vizí. Aktivně asistuje při všech akcích. Drží technické zázemí, je důkladná a nepostradatelná v kontrole, konstruktivní kritice a uzemňování. Umí poradit tam, kde se cítíme být bezradné. Ráda roste ze svého středu a zdokonaluje se ve všech oblastech života. Její pravdivost a vůle dělat život lepší sobě i druhým, nám dodává odvahu jít dál. Má dobrodružnou povahu, přesto zůstává křehkou a vlídnou přítelkyní i mámou s obrovským srdcem.

Kateřina

Drží v rukou organizaci a komunikaci všech akcí. Je velmi technicky a mediálně zdatná. Má skvělé inovátorské nápady a její vstřícnost a otevřenost je darem, který nelze přehlédnout. Umí se na svět podívat z mnoha úhlů pohledu a tím nás nepřestává bavit a inspirovat. Její náruč patří nejen dvěma dětem, ale všem lidem, kteří ctí zdravý životní styl. Je nadanou sportovkyní, trenérkou, stejně jako učitelkou života. Sama nepřestává zkoumat a křesat své už hluboké vědění o těle, duši, výživě a pohybu. Ve skromnosti a pokoře je pozitivním pilířem, na který se dá spolehnout ve dne v noci.

Osobní příběh Bohyně

V tomto světě mě většinou nazývají Venuší. Ve skutečnosti mé pravé jméno je „Bohyně“. Jméno mi dal otec, který mě s láskou plácal z hlíny. Byl na mě pyšný. Měl ze mě radost. Ctil mě, měla jsem pevné místo v jeho životě. Stejně jako jako jsem měla místo v životě celého společenství. Lidé se ke mně chodili modlit, prosili o pomoc a útěchu. Zdobila jsem prastarou jeskyni a hřála jsem se u ohně, kde se rodily děti a vyprávěly příběhy.

Pak do mého života vtrhly nečekané události. Společenství mých lidí se rozpadlo. Přišly války, stres a zklamání jedno za druhým. Mlčky jsem přihlížela toku dějin. Život mě míjel. Bylo toho najednou na mě moc. Bylo mi smutno, připadala jsem si neviděná, opuštěná a bezvýznamná. Lidé ve mně přestali vidět krásu. Tak jsem se rozhodla na věky ztratit.

Jenže, jsem tam sama v temnotě pod zemí ležela tisíce let. Dost dlouhá doba na přemýšlení. Dost dlouhá doba na to, abych si uvědomila, že tam nahoře už je klid. Bála jsem se, že je to klid před bouří a že se opět mýlím. Největší bolesti a křivdy však odezněly. Něco ve mně mi šeptalo: „Můžeš začít znovu, jinak a lépe.“

A tak jsem se rozhodla, že se nechám najít! Ale jak, když jsem ležela pod těžkými nánosy hlíny? Také jsem měla strach. Války lidé vedou, co svět světem stojí. Strach nestrach, začala jsem s myšenkou na změnu. Začala jsem si přát a představovat pro sebe lepší život. Nejdříve jsem si vysnila bagr, pak lopaty a krumpáče. Lidi zlatý, já jsem se z toho nakonec vrstvu po vrstvě vyhrabala!

Bylo krásné se nadechnout čerstvého vzduchu. Uvidět opět zářit Slunce. Nechat se čistit štětečkem. Cítit hřejivé dlaně člověka a jeho lásku. Dneska se na mě chodí dívat celý svět. Líbím se jim přesně taková jaká jsem. Obdivují moje tvary i když nesou jizvy času. A moje hodnota? Je nevyčíslitelná. Ostaně jako je hodnota každé ženy pro společnost.

PS: Ztracených a vyhrabaných je nás víc. Nedávno se vyhrabala Tomuše. Závidím jí její sukni, ale má zas menší prsa. Taky hlavu někde ztratila. Holky z Olomouce Raduše, Katuše a Hanuše vědí o ztracených bohyních své. Jestli chcete, můžete se u nich zkusit najít. Lopaty a krumpáče vám s radostí půjčí!

S láskou vaše Bohyně.